Tyto knihy vznikly v návaznosti na mé čtyři předcházející knihy:
Partnerské vztahy aneb co očekává žena od muže a muž od ženy
Partnerské vztahy v dnešní době
Osudový partner
Duchovní partner
** ** **
JÁ + TY = Osudový nebo duchovní partner. Sex, Peníze. Může se stát osudový partner duchovním partnerem? To je otázka, kterou častou slyším. Tato kniha ukazuje rozdíl mezi duchovním a osudovým partnerem. Dozvíte se, že sexualita je vlastně potřeba se zalíbit druhému, abych se s ním mohla učit. Sex a peníze hrají velkou roli v našem životě. Ani si neuvědomujeme, že se přes tyto dvě složky ztrácíme ve vztahu, protože si nechráníme své srdce. Díky této knize pochopíte nejen svoji hodnotu, ale i svoji sexualitu.
** **
Další kniha nese název JÁ + TY = Kdy už přijde partner? Porozumění a sex. Prostřednictvím příběhů ze života se budete moci poučit a pochopit vztah jinak, než chápete. Nejlépe se naučíme praxí, a tak můžete tyto návody zkoušet i v partnerských vztazích. Mnoho žen mi řeklo, že zkusilo teorie z mých předchozích knih ve vztahu, a že se děly zázraky. Stačí tedy zkusit zaujmout jiný postoj, než ten který stále praktikuji, a vše může být jiné.
** **
O našem zatracení v minulosti si budete moci přečíst v knize JÁ + TY = Ztráta, jak se znovu spojit? Kde jste ztratili své srdce, a jak ho znovu najít, abyste splynuli s tím druhým? Pochopíte svoji minulost v partnerských vztazích a budete se moci lépe orientovat ve vztazích. Kniha obsahuje i příběhy ze života, na kterých se nejlépe naučíme.
Tato kniha je volným pokračováním knihy JÁ + TY Osudový nebo duchovní partner, sex – peníze. I tato kniha vychází jako součást trilogie knih JÁ + TY. Třetí kniha v pořadí ponese název JÁ + TY = Ztráta, jak se znovu spojit.
* * *
Na rozdíl od knihy JÁ + TY Osudový nebo duchovní partner, která nám ukazuje, jak sex a peníze jsou dvě velké manipulační složky ve vztahu a ukazuje nám vývoj duše i skrze sexualitu a peníze, tato kniha se zamýšlí nad tím, zda je pro nás důležitější porozumění či sex. Máme partnera, se kterým je prima sex, ale žádné jiné porozumění tam není, anebo máme partnera, se kterým si rozumíme, ale sex je katastrofa. Vždy si říkáme, kdyby tak ti dva byli jedním, se kterým zažiji jak perfektní sex, tak si budeme i rozumět.
* * *
Ale celý problém není v partnerovi, ale ve mně. Musím porozumět své sexualitě a pak si budu rozumět i s partnerem. Sexualita je vlastně potřeba se zalíbit. A když se nelíbím sobě, nemám se ráda, hledám někoho, komu se budu líbit a kdo mě bude mít rád. Ale jediný prostředek, přes který jsme schopni se učit, je sex. Sexualita nás k sobě přitáhne a zároveň z nás tahá naše stíny. Takže to, co se nám na druhém nelíbí, je náš problém a co nás na něm přitáhne, je to co nemáme a chceme to prostřednictvím druhého získat.
Obsah knihy:
Úvod
Návod na to, jak pracovat s touto knihou
Žili jsme za zdí
Příběh – Výpověď muže
Dopis muže
Snažil bych se, abych o ni nepřišel
Jak o ni nepřijít
Rozešla se se mnou a já nevím proč
Žena mě podvádí
Sanice, vztek na partnerku
První manžel mě ponižoval
Plavu sama
Přehodím problém na druhého
Proč velkého muže?
Mít svoji hodnotu
Jaké vztahy jsme žili
Nechce mi udělat masáž
Zvládneš to, jsi betonová
Nevěru si způsobujeme sami
Když nejsme věrní sobě, je nám ten druhý nevěrný
Říci manželovi o nevěře, či nikoliv?
Kdy mi přijde partner do života
Přímá komunikace
Ideální partner je ten, se kterým nežiji?
Sdílení prožitků
Dělám něco, co mě nebaví
Stará forma lásky
Na druhém vidím sebe
Přes vlastní pocity se dostáváme k pocitům druhých
Zřím tě
Příběh
Chce se se mnou rozvést
Společný majetek, jak z toho ven
Už mě nebaví vztah s partnerem
Hledám otce
Sexualita z harému se prolíná do přítomnosti
Postřehy z mého povídání s muži
Zamyšlení nad výroky žen
Užívat si romantiky
Přišel princ a chtěl sex
Jak se rozhodnout
Určování hranic
Je toto láska?
Rodiče mi do toho mluví
Přestávám mít chuť se milovat
Návod na to, jak pracovat s touto knihou
Tato kniha vám může posloužit i jako pracovní materiál k učení ve vztazích. Když budete mít problém ve vztahu, položíte si otázku: V čem je můj problém? S touto myšlenkou otevřete knihu, a kam se podíváte nahoru nad lištu, začnete číst. Na levé straně knihy máte napsáno, co žijete a na pravé straně knihy to, co byste měli žít. Díky této informaci se můžete zamyslet nad svým životem a dát mu nový směr. Jen vy můžete změnit svůj život, nikdo jiný to za vás neudělá. Jen vy jste strůjcem svého života a realita okolo vás je jen promítnutím vašeho nitra. To znamená, že každému se okolo něho promítá takový film, který mu zprostředkovává růst. I lidi, které potkáváte, vám tvoří kulisy pro vaše pochopení. Jakmile pochopíte, začne se okolo vás promítat jiný film, jiná realita. A tak i partner, kterého potkáváme, nám slouží k pochopení nás.
*****
Přinášíme vám krátké ukázky z knihy JÁ a TY Kdy už přijde partner?
Ptala jsem se v knihovně, kde najdu šťastnou lásku.
Knihovnice mi odpověděla: „Zkus oddělení pohádek.“
Každá žena se učí toto:
Nejdříve být samostatná a pak může dostat muže, který jí se vším pomůže. Když se žena stane samostatná, už se bojí přijímat od muže pomoc, protože ví, že to vede k závislosti. Pokud si žena stále udrží svůj záměr, své názory a svojí přirozenost, nemůže se jí stát, že se díky pomoci stane opět závislou na partnerovi. Už se vše naučila a umí si se vším poradit. Dle toho se chová, a pokud jí muž chce pomoci, může, ale pokud nechce, nemusí. Ona si umí vše zařídit sama. Už se nebude hroutit a dožadovat na muži pomoci, ani se na něho zlobit. Taková žena ví, že přežije, když muž odejde, proto může přijímat od muže pomoc v jakékoliv situaci. Takže partnera, který vám bude plnit vše, co chcete, a pomůže vám se vším, co potřebujete, naleznete teprve, až to budete každá umět sama. Proto osudový partner vás bude učit samostatnosti a až se to naučíte, duchovní partner vám bude pomáhat.
* * *
Novomanžel příjde z práce domů a manželka ho vítá s pláčem na zápraží:
„Já jsem Ti upekla dort a Alík ho snědl.“
„Nebreč, já Ti koupím nového pejska.“
Přišel ke mně do poradny muž a stěžoval si, že už ho nebaví být sám, že už by chtěl žít s ženou. Povídá: „Snažil bych si ji udržet, abych o ni nepřišel.“ Ale on hledá svoji duši a ne partnerku. Pokud to nepochopí a bude se snažit stále někoho držet v partnerství, vždy mu uteče, protože se mu nebude líbit, že ho někdo drží v poutech. „Chtěl bych, abychom vše dělali spolu, nebaví mě, vše dělat sám,“ pokračuje muž. Ale dokud nenalezne svoji duši, stále se mu bude zdát, že dělá vše sám, i když bude s partnerkou, protože na ní bude vidět své chyby, a tak stále nebude splňovat jeho představy. Teprve, když se spojíme se svojí duší, nejsme sami, užžijeme v trvalém partnerství s naší duší, jako na počátku, když jsme vznikli, a tudíž můžeme žít s druhým ve svobodném vztahu, protože na prvním místě máme svoji duši a pak teprve toho druhého. Už se nám nemůže stát, když ten druhý nedělá to, co chceme, že se cítíme jako tělo bez duše. Už ji máme a vážíme si jí, a proto naší duši je v našem těle dobře.
Muž říká: „S vdanou ženou mi jde se bavit a se svobodnou nejde. Proč?“ Protože s vdanou o nic nejde, vím, že mi patřit nebude, ale u svobodné si projektuji společnýživot, a proto se bojím s ní komunikovat, abych to nezkazil. A tak se přetvařujeme, a když pak v partnerství se ukážeme takoví, jací jsme, říkáme si: „Vždyť jážiji úplně s někým jiným.“ Když budeme v partnerství s duší, nebudeme nikoho hledat pro život, a tím můžeme být přirození. Když jsme přirození, zase může přijít někdo, kdo je také přirozený a nám spolu může být dobře.
* * *
„Ona se teď seznámila s jedním Angličanem a já se o ni bojím.“ Povídám: „Zahrajeme si teď dialog, vy jste vaše slečna a já jsem vy. První verze, říkám vám: „Vadí mi, že se s ním stýkáš, asi mě nemáš ráda. Bojím se o tebe. Nelíbí se mi to, byl bych rád, kdyby ses s ním přestala stýkat. Druhá verze: „Nelíbí se mi, že se stýkáš s tím Angličanem, ale nic s tím nenadělám. Vždy tu budu pro tebe. Mám tě ve svém srdci a vždy tam budeš.“ „Co vám zní líp?“ „Ta druhá verze, tam mi vyhrkly slzy do očí.“
„Ano, první verze byla z rozumu ze strachu a druhá verze byla ze srdce, z lásky. Můžete jí říci, že se vám to nelíbí, ale nemůžete jí přikazovat, co má dělat.“
* * *
Já sportuji jen rekreačně …
Vrhám stín, dívám se do dálky,
skáču do řeči a lezu na nervy.
** ** **
řijde za mnou do poradny muž a celý brunátný mi říká: „Zjistil jsem, že mě žena podvádí. Dal jsem jí ultimátum do zítřka. Buď to skončí a začneme znovu, anebo půjde.“ „A byt je čí?“ ptám se. „Nás obou.“ „A co když nepůjde?“ „ Tak půjdu já.“ To jsem chtěla slyšet. V tomto muži se přesně objevily zastaralé kódy chování. Buď se budeš chovat tak, jak já chci, nebo půjdeš, ale vůbec ho nenapadlo, že by mohl také odejít on, když je byt společný. Pokračuji: „Jednáte hlavou, protože kdybyste jednal srdcem, věděl byste, že ten druhý vám nepatří, a že mu nemůžete nakazovat, jak se má chovat a co má dělat. Váš rozum si stále myslí, že ten druhý je vaším vlastnictvím, a proto se k vaší ženě takto chováte.“ Pán říká: „Víte, nikdy mě nic tak nezasáhlo.“ „Vesmír ví, že potřebujete uzdravit, a proto vás tato situace zasáhla v srdci. Vaše srdce se potřebovalo otevřít prostřednictvím zasazené rány, aby se mohlo uzdravit. Pokud přebíráte odpovědnost za chování druhého, stále ho berete jako svoji součást a nedáváte mu možnost svobodné volby.“ (viz „dávám ti ultimátum“). Vyzvídám: „A peníze máte společné?“ „Ano, hospodaříme společně a já vydělávám více než žena.“ Říkám: „A proto si také myslíte, že by žena měla poslouchat. Když ji fi nancujete, vaše žena nemá žádné starosti ohledně toho, jak se uživit, a proto se zabývá vztahy. Když bude mít starosti s tím, jak se uživit, nebude se zabývat vztahy, ale prací. Zkuste celou situaci obrátit. Přestaňte řešit vztah vaší ženy a začněte řešit finance. Čím více budete naléhat na ženu, aby se vzdala toho druhého, tím více se vám to nebude dařit. Spíše situaci obraťte tímto směrem: „Našla sis jiného? S tím nemůžu nic udělat, ty musíš vědět, co chceš. Budeme tedy žít každý sám za sebe a rozdělíme si fi nance, každý za své.“ To zní svobodně, volně a vy nepřebíráte odpovědnost za vztah, ale necháváte jí svobodu ve všem, i ve financích. Zároveň vám to dává volnou ruku pro to, abyste si mohl začít žít svobodněji než dosud a mohl se mít rád i tím, že si dopřejete ve všem, co budete cítit.“
* * *
Když se žena vdá, vymění pozornost mnoha mužů za nepozornost jednoho.
** ** **
Volá mi paní do poradny a stěžuje si na manžela: „První manžel mě ponižoval, já říkala, že mi to vadí, a teď na mě křičí i další manžel. Vše, co udělám, je špatně.“ „Co s tím děláte?“ „Jdu si vedle pobrečet a mlčím. Manželovi i vadí, že za ním chodím a chci o něčem diskutovat.“ „Nedoprošujte se přízně.“
Poselství říká toto:
Ano
Trápí ji vztah se svým mužem, připadá si zbytečná a on je vůči ní skromný v citech. Přála by si od něho více citu a on se spíše věnuje práci než jí. Až se najde v tom, co jí baví, přestane toužit po přízni od svého muže a on si jí bude více vážit.
Paní pokračuje: „Vadí mi, že se mnou manžel nemluví a tak mu říkám: ‚Ty se mnou nemluvíš, jednou se ti může stát, že tu budeš sám.‘“ Odvětím: „A to je přesně to, co nemáte dělat, někoho omezovat. Nikdo nemá právo zasahovat do osobnosti druhého a říkat mu: kdy má mluvit, co má mluvit, jak se má chovat. Naopak můžete sama říci své pocity, když vás naštvou, ale nemůžete po nich chtít, aby se změnili.“
Jak se stát samostatnou
Dobrý den, tak jsem se přestěhovala na chatu, tak jsem si nanosila dříví, abych měla čím topit v krbu, tak se mně tam líbilo a po 5 dnech mě tak rozbolela záda, že jsem skončila v nemocnici na kapačkách. Tak teď jsem se zase přestěhovala domů, protože mám neschopenku. Tak to byl dobrej pokus :-). No třeba mě ta nemoc někam posune.
** ** **
Povídá mi kamarádka s lítostí: „Bylo mi tak špatně, že jsem si postěžovala svému příteli a on mi povídá: „To zvládneš, ty jsi betonová.“ Bylo mi z toho do breku. Vůbec žádné politování, kdyby mi aspoň řekl: „Je mi tě líto nebo něco jiného, ale ty jsi betonová. To mně fakt naštvalo.“ Když mi to řekla, uvědomila jsem si, jak dlouhou cestu ještě bude muset projít, aby pochopila, že její partner to vůbec nemyslel špatně, ale že naopak upřednostnil její sílu. Ona vše zvládá doma s přehledem, a proto její partner jí chtěl potěšit tím, že to opět zvládne.
Taky jsem před léty chtěla politování, a když mě ten druhý nelitoval, taky mi to bylo líto. Dnes už nechci litovat a ani já nikoho nelituji. Když někoho lituji, srážím ho lítostí k zemi, beru mu sílu. Když ho nelituji, musí se problému nebo nemoci postavit sám a tam je to pro něj daleko obtížnější, ale zdravější. Tato cesta vede k uzdravení. Člověk si uvědomí, že stejně je na všechny své životní úkoly sám a že je jeho učením to zvládnout. Moje maminka mi říká: „Ty se mě ani nezeptáš, jak je mi.“ Odpovím: „Mami, ty se mě taky nezeptáš, jak je mi a ani bych nechtěla, aby ses mě ptala. Stejně mně tím nepomůžeš.“
* * *
Ptá se solidní pán své nastávající: „Tak kolik jsi měla, Zuzanko, přede mnou milenců?”
Ticho. Po půl hodině se znovu zeptá: „Ty sezlobíš?”
„Kdepak, počítám…“
** ** **
Paní se mne ptá: „A je mi věrný?“ Odpovídám: „To není důležité, ale je důležité, abyste pochopila, že se máte naučit spoléhat na sebe a ne na něho.“ Paní se rozpláče: „Místo toho, aby mi byl oporou, on si najde někoho jiného.“ Říkám: „Je to vaše učení, umět se poprat s realitou a ne se spoléhat na druhého, takže Vesmír vás to naučí jakýmkoliv způsobem. Buď se budete věšet na manžela a ten si najde milenku, nebo se ho pustíte a on se pustí milenky. Realita bude taková, jakou si zasloužíte dle vašeho učení.“ Paní žila v domácnosti s manželem, synem, dcerou a jejím přítelem. Neměla ani ponětí o tom, kolik ji stojí domácnost měsíčně a myslela si, že když jí dcera dává 1 500,– Kč měsíčně a dceřin přítel 1 000,– Kč měsíčně na nájem a jídlo, že jí dávají dost. Dokud se paní opírá a o manžela, nenutí ji to počítat finance, proto je pro ni důležité, naučit se hospodařit sama za sebe, aby pochopila i cenu všeho.
* * *
Přijde chlap do obchodu a nahlas zakřičí: „Dejte mi jedny kondomy!”
Prodavačka se zarazí a zvolá: „Prosím vás, mohl byste se trochu zklidnit, za vámi stojí paní.”
On se ohlédne za sebe a povídá: „Jé, Marta, a dejte mi dvoje.”
** ** **
Plavu si s přítelem v bazénu a neřeším, kde je on a kde plavu já. Víme, že máme hodinu a každý si ji užíváme dle svých potřeb. Když chce jít ještě do páry, jde a já třeba zůstanu plavat a ani mi nemusí hlásit, že už jde. Sejdeme se až v šatně. Vzpomínám si na svoji minulost s osudovým partnerem. Také jsme plavali v bazénu a on mi vyčítal, že si plavu sama, že se dívám na jiné muže, že mu neřeknu, že už jdu. Byla jsem pod neustálým tlakem, a čím větší tlak na mě byl kladen, tím více jsem se cítila vinna a dávala si pozor, abych zase něco neudělala, co se mu nebude líbit. Ale vždy si něco našel. Proč? Protože jsem nebyla svobodná, abych si plavala pro sebe, ale plavala jsem s ním, a tím se snažila mu přizpůsobovat. Dnes jsem ráda za svoji svobodu, že nemusím řešit tyto malichernosti, které mi braly sílu.
* * *
Vidím ženu s mužem, jak se snaží opustit bazén ne po schůdcích, ale výskokem na molo. Partner ji nabádá: „Dej si takto ruce a vzepři se na nich, nevyskakuj.“ Žena oponuje: „To nezvládnu, nemám v rukou takovou sílu.“ Nakonec vyskočí z bazénu a partner jí říká: „Říkal jsem ti, že se nemáš odrážet.“ Tady vidím počátek toho, co jsem žila dříve ve vztahu. Ona se už podřizuje, protože chce být v jeho očích dokonalá, ale povede to k její nedokonalosti po všech stránkách. Stále méně si bude věřit a partner jí stále více bude dávat najevo, jak je nemožná. Už se veze v pocitu viny a ztrácí sebevědomí. Dříve bych jednala stejně, ale dnes bych si klidně opustila bazén po schůdkách. Ať on vyleze, kde chce, a já si vylezu také, kde chci. A byl by klid, nemohl by mě opravovat v tom, jak to dělám. Stačí nechtít být tím druhým.
* * *
Když mě někdo nazve škaredou, anebo hnusnou,
přijdu k němu, usměju se a obejmu ho,
protože vím, že život s poškozeným zrakem není příjemný.
** ** **
Po přednášce za mnou přijde muž a říká mi: „Čím to je, že když za mnou přijde partnerka, cítím se naštvaný.“ Vyložím karty a říkám mu: „Ona chce vše dělat s vámi a vám vadí, že není sebevědomá.“ Pán přitaká|: „Ano, vadí mi, že není samostatná, že na mně příliš visí.“ Když se seznámí dva lidé, každý si je vědom sám sebe, ale většinou jeden toto poruší a začne žít pro partnera, tím ztrácí sebevědomí a chce ho nalézt v tom druhém. Tomu druhému začne vadit, že se ztratila síla v jeho partnerovi a že on je na něm závislý. Začne v něm vidět slabocha, který mu už neimponuje. Stále musíme ve vztahu vystupovat jako dvě samostatné jednotky, které jsou si vědomy každá sama sebe. Pak vztah může fungovat.
* * *
Sněhurka žila se sedmi chlapy,
Růženka se líbala s cizím,
Popelka zdrhla na párty…
Na těchto pohádkách jsme vyrůstali.
A rodiče se diví, jací jsme?
** ** **
Dialog z poradny: Co mě bude učit partner?
Ano
Partner jí bude učit se snížit ve svých požadavcích na život, stále se ptá a budu s ním šťastná, on jí bude učit být šťastná sama za sebe vedle něho a ne s ním.
Znamená to, že pokud budete chtít s ním něco tvořit, on si bude chtít tvořit něco jiného, nebo jen přijde a zase odejde. „Nakonec máte dojít k pochopení:
Ano
Umím žít pro sebe a pak najdu zase někoho, kdo umížít pro sebe, už mi nevadí, že nežije pro mě, už mu nevyčítám, že se nechová dle mých představ.“
Co by mě teď prospělo?
Ano
Její duše nyní potřebuje zklidnění, je třeba se vídat s přáteli a povídat si s nimi o hezkých věcech, nesedět doma, ale také nevyhledávat moc velký ruch. Až se naučí sdílet jen radost s druhými, bude jí fajn.
* * *
„A jaké je mé životní poslání?“
Ano
Její poslání je v tom, že se mám naučit být sama sebou. Ona se stále dožaduje pomoci druhých a má se naučit sdílet své pocity sama se sebou a ne s druhými. Učí se nastolit klid a mír ve své duši, a ten pak použít s druhými ke zklidnění a zmírnění svých starostí a bolestí. Ještě neumí rozlišovat, kdy se cítím dobře a kdy ne. Učí se rozlišovat.
* * *
Tak si představ, že sousedovic Lenička prodává své tělo!”
pohoršeně sděluje známé paní Vykoukalová horký drb.
„Taková hezká,” smutně zkonstatuje přítelkyně, „o tu se márnice poperou!”
** ** **
Nejdříve je žena malým dítětem, které potřebuje od partnera potvrzení, že toto může udělat, že toto je správně atd. Prostě si nevěří, a proto potřebuje souhlas partnera. Žena se musí stát ve vztahu dospělou, aby mohla být rovnocennou partnerkou muži. Teprve, když je rovnocenná muži, může se stát znovu dítětem. Ale toto dítě už není závislé na tom, co tomu řekne ten druhý, ale toto dítě už jen prožívá život radostně bez závislostí na druhém. Už to není strach, přetvářka, ale jen stálá radost a přirozenost.
* * *
„Mami, koupíš mi zmrzlinu?“
„Neříkej mi mami jenom proto, že spím s tvým tátou.“
„A jak ti teda mám říkat?“
„Normálně, Miloši.“
** ** **
Přijde ke mně paní do poradny a říká: „Nechci se v tom rochnit. Chci, aby se to překlopilo. Nemám ráda negativní věci.“ Povídám: „Ale ty negativní věci jsou vše, co neumíte, a proto je zapotřebí se v tom rochnit.“
* * *
„Katko, proč si sundaváš brýle pokaždé, když přijde tvůj chlapec?“
„No, bez brýlí vypadám líp… a on taky.“
** ** **
Sedím na venkovní zahrádce jedné kavárny a pozoruji lidi, kteří chodí okolo. Všimnu si ženy s mužem a dítětem v kočárku. Žena se neustále zastavuje u některé z výkladních skříní a stále muži něco ukazuje. Muž jen odevzdaně kývá. Žena jde o kousek dál a opakuje se to samé. Uvědomila jsem si, jak my ženy se stále chceme s mužem o vše dělit. Nedokážeme si nechat své prožitky pro sebe, potřebujeme vše sdílet, na rozdíl od muže. On sice uvidí také něco zajímavého, ale určitě nás nebude hned tahat za loket a ukazovat nám to. On si to hezky nechá pro sebe. Je to jeho prožitek a už ho umí sdílet sám se sebou. Když jsem pár chvíli pozorovala, došlo mi, že žena dokáže tímto způsobem muže natolik otrávit, že muž začne být pasivní. Je to únavné stále sledovat ženu, když muž by chtěl být ponořen do svých myšlenek a s ženou se dělit jen, když to bude nutné a ne sdělovat každou maličkost.
Za chvíli jde jiná rodina a žena se stále snaží chytat muže za ruku a opět se mi zdá, že muž z toho nemá takový prožitek jako ta žena. On je opět jen odevzdaný. On se totiž nepotřebuje na ženu lepit neustále, jemu to stačí jen v posteli, ale žena potřebuje předehru, aby se mohla přilepit v posteli na partnera, a proto se potřebuje přibližovat neustále. A když už se jednou přiblíží, neumí se oddálit.
** ** ** ** ** ** **
Více moudrostí, poznatků a humoru naleznete v knize JÁ a TY Kdy už přijde partner?, kterou si můžete objednat v mém e-shopu.
*** ***** ***
Comments (0)