Zamilovanost nebo láska?
Zamilovanost má za následek slepotu, hluchotu, nemohoucnost. Člověk onemocní, protože nevidí nic jiného, než partnera, neslyší sám sebe, ale jen druhého a bez druhého není schopen života. Jsi mojí součástí. Člověk v zamilovanosti jedná spíše hlavou, chce toho druhého vlastnit, bojí se o své štěstí. Takže člověk si myslí v zamilovanosti, že jedná srdcem, ale je to jen rozum. Člověk ve strachu o toho druhého zde žije utrpení.
* * * *
Láska naopak jedná srdcem. Chceš se mnou být, můžeš. Nechceš, nemůžu tě držet. Vím, že dokážu žít i bez tebe. Že svůj život zvládnu sama a tudíž se o tebe nemusím bát, protože si věřím. Dokážu žít s tebou, ale i bez tebe. Obojí má pro mě stejnou příchuť. Nejsi mojí součástí, jdeš jen životem vedle mne. Tudíž jsem zdravý a schopný. Zde je volnost a mizí strach. Žije se zde život bez utrpení.
Každá žena hledá k sobě hodného muže, ale pokud není silná uvnitř sebe, nemůže jí být hodný muž přidělen. Ona by pod vlivem hodného muže ještě více slábla, místo aby sílila. Záměrem Vesmíru je, aby každá žena zesílila, aby mohla být rovna muži. Pak může dostat hodného muže, protože je již silná a umí s tímto hodným mužem zacházet. Bude si vážit jeho úcty a ne jím pohrdat, že je bačkora. Hodným mužem pohrdají slabé ženy, protože se potřebují ještě učit od silného muže. S hodným mužem je nuda, nic se neděje, protože on jí vše plní a ona nemusí o nic usilovat. Slabá žena se potřebuje ještě hýbat, aby zesílila. Silné ženě stačí zůstat ve svém středu, už se nepotřebuje hýbat, a proto ocení hodného muže, už se nepotřebuje učit a bude jí vyhovovat klid a úcta. Na počátku věků byly silné ženy, které si přestaly vážit hodných mužů, a nyní byly slabé ženy, které si vážily silných mužů. V současnosti mají být silné ženy a vážit si hodných mužů. Vracíme se zpět k počátku a měly bychom nyní dobře pochopit svoji roli.
Proč ta láska tak bolí? Protože vše, co prožíváme, musí mít protipól. Vše je draze vykoupeno. Když potkáme velkou lásku, čeká nás velká bolest, ať už se rozejdeme, nebo o přítele přijdeme jiným způsobem. V nových vztazích už neprožíváme velkou lásku, jsme stále ve svém středu a to znamená, že nemůže přijít ani velká iluze, ani velký smutek. My už jsme rádi, že jsme našli sami sebe a nemíníme se příliš dávat tomu druhému. Stále máme úctu sami k sobě a tím se nemůžeme vychýlit ze svého středu a časem prožívat velkou bolest. Co to znamená? Že jsme rádi, že máme partnera, ale zrovna tak se dokážeme smířit s tím, že by odešel.
Zkuste se vrátit do své minulosti. Napište si na papír všechny partnery, které jste potkali ve svém životě. Ke každému partnerovi napište vše, co se vám na něm líbilo a vše, co vám vadilo.
Vše v posuzování pochází od vás. Jací jsme uvnitř, takového dostáváme partnera. Pokud chceme hodně vlastnit, dostaneme partnera, který nás vlastní. Pokud máme v sobě žárlivost, dostáváme partnera, který na nás žárlí. Pokud chceme být čistí, dostaneme partnera, který je nečistý. Pokud chceme být věrní, dostaneme partnera, který nám bude nevěrný. Pokud jen umíme dávat, dostaneme partnera, který bude jen přijímat. My se totiž musíme poprat se svými zápory, nic nám nesmí být proti srsti. Žádný zápor totiž ve skutečnosti neexistuje, ty zápory jsou jen v nás.
Žena celistvá již nepotřebuje lásku druhých
Když se žena nemá ráda, potřebuje od muže slyšet milá slova: Jak jí to sluší, jak vypadá dobře. To, že jí někdo ocení, ji činí šťastnou a má dobrý pocit. Když se žena má už ráda, vyzní jí tato slova jako planá fráze a tlachání. Už je nepotřebuje slyšet, protože se má ráda a dokáže se ocenit sama. Už nepotřebuje ocenění druhých a ví, že je to jen faleš, předstírané pokrytectví druhého, aby se mi zalíbil a mě dostal tam, kam potřebuje. Snadno se přes ocenění našich kvalit necháme druhým dotlačit do situací, do kterých on potřebuje. Takže, když si uvědomím, že i toto je jen hra, nelpím na hezkých slovech druhých. Muž ví, že jen slabou ženu může získat tímto oblbováním, že na silnou ženu toto již neplatí. Tam se má na pozoru. Už ví, že mu to nezbaští. Dokonce mi řekl jeden muž: „Dnes jsem pozval jednu na oběd, ale víš, že už mě to oblbování nějak přestává bavit? Asi bych si s ní už raději jen povídal.“ Když i muž se začne doceňovat, přestává chtít uspět u každé ženy. Už si nepotřebuje dokazovat jak je dobrý, že každou dostane. Začne mu také jít o jiné hodnoty. Naopak slabé ženě udělá dobře, že o ní někdo stojí, zvláště když doma si jí už nikdo nevšímá. Ale stále je to jen hra na lásku, protože dokud nenajdu lásku v sobě, nemůžu ji najít ani v druhých.
Comments (0)